Často si stěžujeme, že Česká republika v lecčems zaostává za vyspělými evropskými zeměmi. Třídění odpadů je však jedna z věcí, za kterou se v rámci Evropy stydět nemusíme. Na to, že třídění odpadu má smysl a patří do kodexu odpovědného chování přišlo už 72% Čechů.
Odhodlání třídit odpad však nestačí, pokud nevytvoříme podmínky. A Soběslav má v tomto směru co dohánět. Máme tu základní páteřní síť sběrových míst, ale z mnoha domácností je to k nejbližšímu kontejneru na tříděný odpad stále daleko. Různé studie ukázaly, že se vzdáleností takříkajíc klesá chuť a nadšené odhodlání slábne. Těch 72% třídících Čechů to má k nejbližším kontejnerům v průměru 97 metrů. Kolik metrů to máte vy? A třídili byste více, kdyby jste měli kontejner za rohem nebo dokonce měli svou vlastní popelnici nebo pytel na plast, papír nebo jinou komoditu?
Přesně tyhle otázky si kladla i Slávka. Při placení ročního poplatku za odpad dostala pěknou brožurku o třídění a tam stálo: Věříme, že to umíme i lépe! “To se ví!” řekla si, “ale, kdo se má s tím odpadem tahat tak daleko?” Ale protože brblání nikam nevede, napsala Slávka dotaz na Odbor životního prostředí Městského úřadu a komunikace se postupně rozrostla. Slávka nechtěla jen sedět se založenýma rukama a čekat, co úřad vymyslí. Slávka chce přece občanskou společnost, ráda pomůže a zajímá se o dění ve svém městě.
A tak se zrodil návrh koncepce odpadového hospodářství v Soběslavi. Od občana k občanům, od kontejneru ke koncepci. Už nejde jen o jedno nebo dvě kontejnerová hnízda navíc, je třeba myslet i na zapojení občanů, dětí, škol, úřadů. Odpady jsou přece záležitost nás všech. Chceme-li, aby se něco dělalo, musíme o tom mluvit a něco pro to sami dělat. Je třeba říci, že i vedení Soběslavi si uvědomovalo, že v třídění odpadů a vůbec v odpadovém hospodářství má rezervy, a to, že občané přišli s konkrétním návrhem, uvítalo. Zrodila se nejdříve pracovní skupina a nyní už i komise. Ta má pevnější ukotvení v řízení města a lepší možnost ovlivňovat dění. Původní návrh předložený k projednání Zastupitelstvu města (odkaz zde) se stal podkladem pro další činnost komise a rozrůstá se postupně k detailnějšímu zpracování jednotlivých kapitol. 
Byl připraven plán rozvoje sítě sběrových míst a první vlaštovky v podobě nových kontejnerů už přistály u polikliniky a u autobusového nádraží. Na sídlištích pak lidé dostali možnost komfortněji třídit potravinářské oleje tak, aby s nimi nemuseli na sběrový dvůr nebo je nevylévali do odpadu a nezatěžovali tak zbytečně kanalizační síť včetně čistírny odpadních vod. Tohle, na první pohled elegantní řešení, vylít olej do záchodu nebo výlevky, je totiž stejné, jako vyvézt pytel odpadků do příkopu nebo do lesa. Doma si sice uklidíte, ale pořádně zaneřádíte svůj širší domov. Domov přece nejsou jen čtyři stěny vašeho bytu, nebo ano?
A abychom nezůstali jen u kontejnerů. Ještě před prázdninami byla zpracována a vyhodnocena anketa o třídění na soběslavských školách. Na její výsledky už se objevily první reakce ze škol. Následovat bude jednání o možnostech spolupráce města a škol v oblasti třídění. Cílem je lepší třídění ve školách díky aktivnímu zapojení dětí, ve kterém by město mohlo pomoci třeba zajištěním svozu vybraných komodit nebo vybavením škol nádobami na třídění. Stranou nezůstanou ani akce pro školy ve spolupráci s neziskovými organizacemi, soutěže a jiné. Soběslávka v rámci projektu Soběslav nás baví připravuje akci GrafitEko (více zde).
Celá koncepce odpadového hospodářství je během na dlouhou trať, ale důležité je, že na cíli jsme se shodli.
Co si o tom myslíte vy? Jakou podporu byste ocenili pro své třídění?
Zdeněk Kozlíček