Co je však největší,
co je však největší,
ta lidská svoboda,
zpívá Jaroslav Hutka ve své písničce Náměšť.
Už jsme si na svobodu zvykli. Bohudíky.
Můžeme vyjadřovat své názory, setkávat se – i na náměstích – a slavit to, co nám přijde důležité slavit.
I proto jsme v neděli 17. listopadu slavili 30 let svobody!
V Soběslavi jsme si tento svátek připomněli ekumenickou bohoslužbou, při které jsme poděkovali za svobodu a také se přimlouvali za ty, pro které je svobodná země ještě vzdálený cíl.
Odpoledne jsme se sešli v kině na promítání filmu „Byli jsme to my?“. V úvodu pan doktor Chabr mimo jiné zavzpomínal na krásnou euforii prvních svobodných voleb. Dále vystoupily studentky soběslavského gymnázia, které zajímavě vyjádřily pohled mladé generace na to, co pro ně znamená žít ve svobodné zemi a jak je důležité se nejen ve škole seznamovat s moderními dějinami.
Den oslav jsme zakončili setkáním na náměstí, které organizovalo Milion chvilek pro demokracii. V příspěvcích řečníků zazněly jak osobní prožitky „sametových“ dnů, tak i výzvy k aktivnímu občanství a vyjádření vděčnosti za svobodu, která přináší příležitost dělat něco dobrého pro druhé.
Děkujeme všem, kteří přišli oslavit 30 let svobody- něčeho tak vzácného, o co je potřeba pečovat.
Za Soběslávku Kateřina Růžičková
